Lokální zemědělství (TÉMA TÝDNE)

Česnek z Číny, jahody z Maroka, španělská rajčata, cibule z Holandska, vepřové z Rakouska, jablka z Polska, polská vajíčka, polské kdeco – nákup v supermarketu připomíná spíše hodinu zeměpisu. Letadla létají přes oceán, kamiony křižují Evropu, a to vše jen proto, abychom si v zimě mohli dopřát jahody či borůvky. Dovážené potraviny volíme nejen kvůli rozmanité nabídce, ale o nákupu často rozhoduje i cena nebo lepší vzhled. Např. rajčata ze zahraničí jsou jedno jako druhé, je to vůbec přirozené? Není. Je jasné, že místní podmínky neumožňují českým zemědělcům pěstovat banány a pomeranče. Ale pokud se jedná o plodiny pěstující se v našich zeměpisných šířkách, měli bychom dát přednost české produkci.

PROČ NAKUPOVAT A JÍST SEZÓNNÍ POTRAVINY?

  • Známe původ toho, co jíme. Svého zemědělce, výrobce či farmáře můžeme poznat osobně.
  • Regionální potraviny jsou čerstvější, a to zejména díky kratším distribučním cestám. Čerstvější potraviny mívají zpravidla i lepší chuť, jsou voňavější, mají vyšší nutriční hodnoty a jsou zdravější. Potraviny dovážené z dalekých krajů nám škodí zejména chemickými látkami, které slouží k tomu, aby ovoce a zelenina přečkaly dlouhou cestu letadlem a kamionem a následně vůbec dozrály. Protože dovážené potraviny jsou sbírány ještě nezralé.
  • Záruka kvalityČeské normy pro kvalitu potravin jsou často přísnější než normy evropské či světové. Není výjimkou, že se dozvídáme o tom, že potraviny k nám dovážené jsou horší kvality, než by byla akceptovatelná v zemi svého původu. Toto si naši zemědělci nechtějí a ani nemohou dovolit.
  • Podpora českého zemědělství, jeho tradice, a podpora české ekonomiky a zaměstnanosti v regionech. Prosperující zemědělci, zpracovatelé i prodejci představují záruku udržení nebo dokonce rozšíření počtu pracovních míst.
  • Ekologie – upřednostněním regionálních potravin uchráníte ovzduší a životní prostředí před nadměrnými výpary. Dálkový dovoz spotřebuje obrovské množství pohonných hmot a uvolní do ovzduší oxid uhličitý. Proti tomu české potraviny, ať už ze supermarketu, nebo z farmářského trhu, urazí jen pár kilometrů. Uhlíkovou stopu jakékoliv dovážené potraviny si pro zajímavost můžete spočítat na internetové kalkulačce hnutí DUHA . Zjistíte tak například, že půl kilogramu banánů dovezených letecky z Kostariky způsobí uvolnění 2385 g CO2, což je tolik, kolik se uvolní spálením 1,24 kg uhlí.

CESTA RAJČETE NA PULT OBCHODU POD DROBNOHLEDEM

Pěstování rajčat ve velkém je závislé především na hnojivech (vyráběných chemickým průmyslem, složených ze síranu draselného doplněného chlorem a dusíkem), dále na přípravcích na hubení plevelů a hmyzu. Při pěstování se používají látky proti plísním, na které jsou rajčata náchylná.  Tento způsob pěstování má negativní dopad nejen na zdraví, ale i na prostředí, jelikož oslabuje půdu, ve které ničí humus a veškerý přirozený biologický život. Rajče se sklízí ještě zelené, absolvuje dlouho distribuční cestu. Ve velkoskladu je následně podchlazeno při teplotě do deseti stupňů. Cílem je zpomalit proces dozrávání o zhruba dva týdny a tím oddálit krajní termín ideální konzumace. Další osud rajčete je méně známý a mnohem závažnější. Aby byla rajčata zbavena eventuálních bakterií, projdou chlorovou koupelí. Ikdyž v ní pobudou jenom dvě minuty, přesto část této tekutiny vstřebají. Absorpce je větší zejména tehdy, je-li na některém místě porušena slupka. Na řadu přichází dvou až třítýdenní pobyt v komoře pro dozrávání. A právě v tomto ovzduší naplněném etylénovým plynem nabírá rajče, podobně jako mnohé další plody, charakteristickou barvu. Doporučuje se, aby tato fáze zrání nepřesáhla 72 hodin, protože pak by se na plodech mohly objevit houby. Jenomže toto doporučení je velmi často porušováno, protože je třeba dosáhnout přijatelné barvy u plodů sklízených ve stále ranější fázi vývoje, čili zelenější a zelenější. Aby rajčata vypadala lépe a lákavěji, je jim do kůže vstříknuto barvivo, které jim dodá jednotný vzhled. Další fází je voskování, které zabraňuje vypařování vody, scvrkávání, tvorbě vrásek a díky níž se dužina rajčete uchová tak dlouho, jak je to jen možné. Některé deriváty vosků jsou z petroleje a další mohou být pro zjemnění obohaceny mýdlem. Máte pocit, že po tomto procesu jíme ještě rajče?

KAM TEDY PRO ČESKÉ POTRAVINY?

Na našich Zbraslavských jarmarcích najdete hned několik farmářů, nabízejících sezónní čerstvé produkty.

  • ZELENINA JAKUBEC – zelenina, která se uchovala ve skladu (brambory, mrkev, petržel a další) + NOVÁ sklizeň, čerstvé bylinky (více na: http://zdravizfarmy.blogspot.cz/ nebo facebook.com/zeleninapestovanaslaskou)
  • FARMA KŘENEK – zelenina, která se uchovala ve skladu (celer, cibule, tuřín, pórek a další) + NOVÁ sklizeň, čerstvé bylinky (http://www.farmakrenek.cz/)
  • ZAHRADNICTVÍ KODET – na jaře v nabídce čerstvý hlávkový salát, hrnkové bylinky a sadba zeleniny (http://mujweb.cz/jiri-kodet/)

Řada biofarem, farem a pěstitelů nabízí přímý prodej ze dvora nebo bedýnky se sezonní zeleninou. Nebo si můžete zkusit sami něco vypěstovat na zahrádce či balkonu.

Přijďte se podívat k nám na Zbraslavské náměstí, nakoupit a podpořit tak regionální zemědělce! 🙂  Již tuto sobotu 3.6.2017.

Zdroje:

nazeleno.cz

zijemespolu.cz

regionalnipotravina.cz

celostnimedicina.cz

eagri.cz

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

Vytvořte si zdarma webové stránky nebo blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

%d bloggers like this: