Mlékárenský průmysl (TÉMA TÝDNE)

Obrázek mírumilovně se pasoucí krávy v malebné krajině, tak nějak vypadá většina reklam na mléčné výrobky. Skutečná realita se však do reklamy příliš nehodí. Ve skutečnosti dojnice stráví celý život v hale, nikdy neochutná čerstvý jetel a širé nebe spatří pouze při transportu na jatka. Navíc je každoročně uměle oplodňována a své mládě vidí jen v den porodu, poté jí je odebráno.
Kráva produkuje mateřské mléko ze stejného důvodu jako člověk, a kterýkoliv jiný savec, aby nakrmila své mládě. Pro produkci mléka musí být tedy nejprve oplodněna, to se děje uměle. Býkovi je odebráno semeno, které je do krávy zavedeno kovovým nástrojem. Poté je nutné z konečníku krávy rukou vybrat exkrementy a promačkat dělohu pro zvýšení nasávací schopnosti. Jedná se o bolestivý a stresující úkon. V lidském světě bychom se nebáli označení „znásilnění“. Je to zde snad něco jiného? Pak už zbývá jen čekat, dokud kráva nezabřezne a nenarodí se tele. Před a po narození telete začne v těle krávy přirozená tvorba mateřského mléka. Telata v chovech jsou však odebírána od svých matek prakticky ihned po narození, aby se místo nich mohly připojit dojící stroje. Kráva se po porodu obvykle dojí deset měsíců, ale již po třech měsících by měla opět zabřeznout, aby se období, kdy se před narozením dalšího telete nedojí zkrátilo na pouhé dva měsíce v roce. Násilné oddělení mláděte od matky způsobuje oběma extrémní stres a strach, který navíc kráva zažívá opakovaně celý život. Po odebrání jdou telata na dva měsíce do kotců menších než 3 metry čtvereční. Tam jsou krmena vysoce koncentrovanou umělou náhražkou, aby nezemřela na zničenou imunitu, kterou by si jinak vybudovala přirozeným pitím mateřského mléka. Poté přecházejí na tuhou stravu (o čtyři měsíce dříve, než je přirozené). Koncentrované granule jim často způsobující zažívací potíže, akutní průjmy a infekce. Telata, která by přirozeně pila mateřské mléko až 16x denně, jsou uměle krmena pouze dvakrát za den. Pokud je tele samička, je odsouzeno ke stejnému osudu jako její matka – jako dojnice bude celý život snášet otroctví, opakované oplodňování a nakonec ji čekají jatka. Samci končí v masném průmyslu podstatně dříve, protože pro mlékárenský průmysl jsou bezcenní a jejich maso – telecí – je známé pro svou neobvyklou chuť.

Mezi tím krávy žijí připoutané na velmi malém prostoru, který jim často znemožňuje se alespoň otočit, chodit nebo pohodlně stát. Koloběh oplodnění – laktace – oplodnění se opakuje tak dlouho, než se ‚strojům na mléko‘ zhroutí metabolismus, přestanou fungovat játra, vyhřezne děloha z nadměrné zátěže nebo jsou neplodné. Zvířata se ždímou, dokud jsou fyzicky a psychicky schopna rodit telata a produkovat mateřské mléko. Krávy, jejichž přirozená délka života je 25 let, se schopností produkovat mateřské mléko až devět let, se ve velkochovech dožívají pouze 4-5 let. Důvodem je buď nízká užitkovost, neplodnost, anebo chronické zdravotní problémy, které jsou důsledkem podmínek, ve kterých žijí – stres, prakticky nulový životní prostor na betonové podlaze a ve vlastních výkalech, zranění, levné krmivo s antibiotiky a hormony (ty se přenášejí do kravského mléka i masa). Takové zacházení dělá krávu náchylnou k nemocem jako zejména mastitida, tj. bolestivé záněty vemene. Obvyklé jsou také nemoci kopyt z podestýlky nasáklé močí a výkaly.

Mladé býky a neproduktivní dojnice čeká cesta na jatka. Krávy, které poprvé v životě vidí oblohu, jsou pomocí lan a provazů nacpány do kamionů, kde většinou nemají k dispozici jídlo ani vodu. Některé transport nepřežijí nebo se zraní tak, že nemohou ani chodit. Zvířata, která nespolupracují, jsou bita, elektrizována nebo píchána ostrými předměty do zadních částí těla. Krávy se pomočují a vyprazdňují přímo pod vlastní nohy. Jistě si umíte představit, co udělá se zvířetem mnohahodinová cesta v letním vedru. Křikem a poháněním trubkou či elektrickým bičem se vyděšená zvířata ženou z aut do velké stáje. Výrazně vyhublá, kulhající a jinak zraněná zvířata jdou na sanitní porážku, protože znehodnocené maso lze použít jen do laciných masných výrobků (maso dojnic je obecně tvrdé a používá se nejčastěji na hamburgery). Krávy čeká podříznutí hrdla a až půlminutové vykrvácení zaživa. Před tím se obvykle zvířata umrtvují vstřelením kovového kolíku do mozku. Tedy pokud se pracovník trefí přesně. Není totiž jednoduché udržet zvíře v klidu. Podle Evropské komise 5 – 10 % krav není tímto způsobem omráčeno a zůstává při vědomí, nebo jej nabývá krátce po střele. Ani následné podříznutí krku se však někdy nepovede napoprvé, musí se opakovat a bolest se stupňuje. Po podříznutí se zvíře pověsí hlavou dolů a umírá na vykrvácení.
Pro ty, kteří neshledávají ilustrační obrázky dostačně přesvědčivými, následuje video ekologické a prozvířecí aktivistky Erin Janus, ve kterém během pouhých pěti minut shrnuje, co všechno je špatně na současném mléčném průmyslu…

SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE

Chov krav pro tržní produkci mléka je v ČR ve většině situován do velkých, KONVENČNÍCH CHOVŮ. Tzv. konvenční potraviny pocházejí v naprosté většině z intenzivních chovů zvířat a nejsou nijak na trhu  důvěryhodně rozlišeny podle způsobu chovu (kromě vajec, která producenti označovat musí).

EKOCHOVY, tedy chovy splňující přísné standardy ekologického zemědělství, zaujímají v ČR cca 2 %. V ekologickém zemědělství:

  • je zcela striktně zakázán vazebný chov, tzn., zvíře musí mít volný pohyb,
  • je povinnost alespoň určité výměry pastvy na jedno každé zvíře,
  • zvířata musí mít neustálý přísun krmiva a čisté vody,
  • zvířata nesmí být odrohována (pouze na výjimku, kterou lze získat bez problémů),
  • zvířata musí žít v kolektivu, nesmí být chována sama,
  • omezení chemie při výrobě krmiva a léčiv (pozitivum nevracení zpět do půdy),
  • inseminace (umělé oplodnění) není plánovaná, krávy by neměly být na rozdíl od konvenčního chovu připravovány pomocí podávání hormonů jako plánovaná příprava k říji a následné inseminaci,
  • hustota zvířat je v ekochovech vždy nižší než v intenzivních chovech a zvířata musí navíc v místech, kde odpočívají, dostávat podestýlku – přednostně ekologickou slámu – a tyto plochy mají pevnou  podlahu nikoli roštovou, která často způsobuje problémy s končetinami.

Nicméně i BIO mléko pochází z krav, které jsou chovány pro zisk. I tady je kráva uměle oplodňována a nucena dávat nepřirozené množství mléka. I v BIO chovech jsou telata odtrhávána od matky ihned po porodu a po několika měsících zabita pro maso nebo prodána na jatka. Není to chov. Je to výroba. Také BIO farmáři maximalizují zisk. I BIO mléko obsahuje nezdravé látky (PCB, pesticidy, plísně, těžké kovy apod.), jež hovězí dobytek přijímá skrze krmivo, a které dále přechází do masa a mléka. Do krmiva dojnic se přidávají hormony, aby produktivita mateřského mléka vzrostla až na dvacetinásobek toho, co je přirozené. Kráva musí vyprodukovat 30 – 60 litrů mateřského mléka denně. V roce 1989 to bylo 11 litrů, v roce 2012 už 21 litrů. Přirozená produkce je pouze 5 – 6 litrů denně. Organismus krávy tak vynakládá veškerou energii na tvorbu mléka na úkor zdraví. Navíc dle mnoha studií je prokázáno, že dospělý člověk nemá  žádnou nutriční potřebu mateřského mléka. Ve skutečnosti většina lidí trpí v nějaké míře alergií na laktózu. Nejsme na pití mateřského mléka stavěni. Jediný, kdo z něj má tedy užitek, je mlékárenský a masný průmysl. Existuje celá řada rostlinných nápojů nahrazujících mléko. Nejznámější jsou sójové produkty, ale oblíbená jsou i obilná mléka (ovesné, rýžové, špaldové, z ječmene či pohanky) a mléka z ořechů či semen (např. mandlová, kokosová, konopná). Více o rostlinných alternativách mléčných výrobků a jejich využití najdete ZDE. Vápník, který je nejdůležitější látkou při tvorbě kostí a zubů, a který se sice v dostatečném množství nachází v mléčných výrobcích, lze též získat i z rostlinných zdrojů jako jsou např. luštěniny.  Mezi potraviny s extrémně vysokým obsahem vápníku patří mák a mořské řasy. Následující seznam zobrazuje potraviny nejbohatší na vápník (obsah Ca [mg.kg-1]).

mák                        13600
mořské řasy           8000 – 14000
čaj černý                 4300
mandle                    2460
ořechy lískové        1800
pažitka                     1700
ořechy para             1600
kapusta hlávková   1500
sója                            1300 – 1800
brokolice                    770 – 1050
špenát                         700 – 1250
ořechy vlašské           600 – 960
droždí sušené            500
hrách                           440 – 780
čočka                           400 – 780
hlávkový salát            400 – 800
pomeranče                  400 – 730
kapusta růžičková     310
Více vybraných potravin naleznete ZDE.

Další z možností je vyzkoušet výrobky z jiného mléka, než je kravské, a to ovčí či kozí mléko a mléčné produkty. Obecně za nejetičtější chovy skotu jsou považovány MALÉ CHOVY. Malých chovů se schválenou produkcí mléka je však poměrně nízký počet. Do malých chovů se obecně více situuje právě chov ovcí a koz (důležité je vždy, že kozy by nikdy neměly být chovány v počtu jednoho kusu, potřebují stádo, to se týká i ostatních přežvýkavců). Většinou jsou kozy a ovce na mléko pastevně odchovávané na rozdíl od krav, které na pastvě ani po pasekách opravdu neběhají (na pastvách vidíme pouze jalovice a masný skot).  Chov ovcí na mléko v ČR je  minimální. Je to obrovská dřina s velkým vstupem ruční práce. Důležité je uvědomění, že chov, kde jsou přítomné 3 ovce, může být pro zvířata stejně devastující, jako chov o 1000 kusech. Vždy záleží na tom, kdo zvířata chová a jak se k nim chová. U 1000hlavého stáda je zcela nereálný osobní přístup, zatímco u 3hlavého stáda možný je. U telat je tomu tak, pokud jsou telata v malém chovu, není problém uhlídat přirozený odchov pod matkou, přirozené sání s řízeným odběrem mléka pro vlastní potřebu a následný odstav od matky se setrváním na pastvině. U velkochovů krav s tržní produkcí mléka je to nemožné. Dále např. u malochovů lze za poplatek 200 Kč za rok nechat skot do 2 let věku porážet přímo v hospodářství, bez stresu s cestou a setrváním  na jatkách. U velkochovů zcela nemožné.

Ještě máte chuť dát si mléko a mléčné výrobky? Najděte si blízkého chovatele, kterého osobně navštívíte a prohlédnete si jeho chov, prostředí ve kterém dojnice žijí. Pokud nemůžete takového farmáře najít, zkuste farmářské trhy. U nás na Zbraslavských jarmarcích máme v současnosti hned dvě farmy nabízející mléčné výrobky. Farmy jsme navštívili a prověřili za vás, o jejich etiku chovu nemusíte mít obavy.

  • FARMA TEHOV – vybudovala vlastní mini mlékárnu, kde nyní zpracovává mléko od svých kraviček jerseyského plemene. Mléko se vyznačuje vyšším obsahem mléčného tuku a bílkovin, a je výborné pro výrobu sýrů. Kromě mléka a sýrů nabízí farma čerstvý tvaroh, tvarohové pomazánky, smetanu, máslo a jiné pochutiny vyrobené z kravského mléka.  Farma pořádá dny otevřených dveří, při nichž je možné si farmu prohlídnout. K vidění je celá řada hospodářských i zájmových zvířat. Součástí prohlídky je možnost drobné ochutnávka mléčných výrobků a možnost zakoupení výrobků v jejich malé prodejně. Více na inplem.cz/farma.

RÁKOSOVIC HÁJOVNA – farmička kousek od Berouna zabývající se chovem ovcí, koz a hlavně výrobou sýrů. V nabídce čerstvé ovčí a kozí sýry, sýry polotvrdé, brynza, pařený sýr.

Zdroje:

michal.skrabalek.cz/nazory/za-oponou-velkochovu-krav
bio-info.cz/zpravy/tema-mesice-rijen-2009-a-ta-krava-mleko-dava-a-dava-a-dava
domacimlekar.com/eticky-chov-krav/

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

Nahoru ↑

%d bloggers like this: